Přál bych si, aby se ve vysokém školství víc přenášely poznatky z praxe do výuky a současní studenti, kteří se třeba jednou stanou soudními překladateli, měli profesní start snazší, než jsem měl kdysi já. Za dobrým soudním překladem je dlouhá zkušenost a neustálé sebevzdělávání. Chtěl bych tuto trnitou cestu ostatním trochu zkrátit. Pokud mám možnost vyučovat právní němčinu, uspořádat terminologický seminář nebo třeba říct pár slov k soudnímu tlumočnictví a překladatelství a současné tlumočnické legislativě, rád to udělám.

S potěšením jsem proto znovu přijel do Pardubic na Dny teorie a praxe 2023 předat něco ze svých zkušeností soudního překladatele studentům oboru Německý jazyk pro odbornou praxi na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Po loňské přednášce věnované úřednímu překladu obecně jsme tentokrát zvolili formu terminologického semináře a tématem byl úřední překlad soudních písemností. Snažil jsem se účastníkům na příkladech z praxe vysvětlit pojmy často používané v soudních rozhodnutích a jejich správný překlad.

Zastavili jsme se také u některých překladatelských dilemat a pojmů, nad kterými se mnohdy neshodnou ani soudní překladatelé mezi sebou. Překladatel nevyměňuje slovo za slovo 1 : 1, ale musí příjemci překladu (například soudci nebo matrikáři) správně zprostředkovat všechny souvislosti a umožnit mu na základě přeloženého textu správně rozhodnout. V případě překladu soudních písemností z/do němčiny to vyžaduje nejen znalost jazyka, ale i práva a organizace justice u nás i v německy mluvících zemích. Hezky je to vidět na pojmu das Landgericht, označení soudu v Německu, které se často překládá doslovně jako zemský soud. Tento překlad je však zavádějící, protože evokuje, že jde o některý z vyšších soudů nebo dokonce soud nejvyšší. Landgericht ale ve skutečnosti stojí v soudní soustavě na stejném místě jako český krajský soud a plní i stejnou funkci.